Jdi na obsah Jdi na menu

Nalezli jste mládě ježka a chcete mu pomoci ...

3. 10. 2011

První pomoc ježkům

Tři nejdůležitější rady: ježek potřebuje teplo, jídlo, klid

Pokud je mládě studené (především bříško), je nutné ho rychle
zahřát.Dejte do lahve teplou vodu, obalte látkou a mládě na ni bříškem
přitiskněte. Bříško se musí prohřát.Když to neuděláte, ježeček se sám
nezahřeje a umře.
POZOR na přehřátí, spálení. Do hmotnosti 150 - 200 g je osamělému mláděti
třeba i nadále zajistit teplo (třeba zase pomocí lahve obalené hadrem).
Musí mít ale prostor, aby se od tepla mohlo odsunout. Když
je v místnosti dostatečné teplo (nad 20 stupňů) mohou se dát jen teplé
hadříky.
Prostě s ježečkem zacházejte tak, jako by to bylo malinké opuštěné koťátko.
Podobné je to i s krmením: malý ježeček jako malé koťátko dostane do misky
masovou konzervu pro koťata (junior) zředěnou vlažnou vodou na kašičku.
Pokud má už zoubky, lze mu dát konzervu i nezředěnou.

Po těchto informacích v kostce následují podrobné:

1. Datum, místo nálezu, hmotnost

Zapište si váhu ježka, datum a místo nálezu. Ježek má pravidelně přibývat
bez zjevných výkyvů (proto je zapsání váhy tak důležité). Zpočátku se ježek
váží častěji, po dosažení 200 až 250 gramů se váží zhruba jedenkrát za týden. 

Pokud je ježek prochladlý - musí se zahřát (láhev s teplou vodou, termofor).

2. Blechy, klíšťata, muší larvy

Blechy je možné odstranit přípravky BOLFO, Difusil H (na dětské vši),
Difusil V atd. Dejte vždy pozor na obličejovou část. Po použití Difusilu H se
musí zvíře opláchnout vlažnou vodou. Bolfo a Difusil V se neoplachuje.
   Pozor! Zvíře se nesmí namočit, pokud je malé nebo zesláblé.
Můžete použít i druhou alternativu, která se používá u zcela malých ježků:
blechy opatrně vyčesáváme starým (třeba zubním) kartáčkem nad vodou.
   Blechy jsou jenom "ježčí", každý živočišný druh má ty "své". Jestliže
blechy přeskočí, nemějte obavy, nebudou vás štípat, protože jsou zvyklé na
tu kůži, kde se namnožily.
   Klíšťata zakapejte olejem nebo postříkejte Difusilem V, po chvíli vytáhněte
a vhoďte do kelímku s vodou. Nerozšlapávat, neničit stisknutím! Nebezpečné!
   Pozor! Nezaměňujte klíšťata s bradavičkami (struky), které má
samička i sameček po obou stranách těla!

   V okolí uší a očí se někdy vyskytnou muší larvy a vajíčka. V tomto případě
jde o hodně zesláblé zvíře. Larvy i vajíčka zakapejte nebo potřete zředěným
alkoholem, Alpou, kolínskou - potom je pinzetou seberte.
   Prohlédněte pečlivě i event. drobná poranění - omyjte čistou vodou,
postříkejte desinfekcí.
  
P O Z O R: Jestliže zvíře nebere potravu, vychází ve dne, stereotypně
běhá, padají mu bodliny, špatně chodí, padá k jedné straně, je abnormálně
neklidné, apatické apod. - jsou to příznaky nenormálního stavu.
Je třeba urychleně vyhledat pomoc u odborníka. Bohužel, není mnoho veterinářů,
kteří mají s ošetřením ježků d
ostatečné zkušenosti.

3. Prohlédnout okolí nálezu ježka

Někdy se stane, že se mláďata rozlezou po okolí a hledají potravu. Dobře
se podívejte, jestli tam nemá vámi nalezený ježek ještě další sourozence.
Pomůže sluch: volají po matce pískotem, podobným jako ptačí mláďata.

4. Potrava a ubytování

Ježci jsou hmyzožravci, jejich potrava se musí skládat převážně z masa.
Jako divoce žijící zvířata reagují citlivě na chybnou, příliš vydatnou nebo
neobvyklou potravu. Dávejte ježkovi dostatek potravy, aby nehladověl (denně
asi 1/4 jeho váhy).

Příklady základního ježčího jídelníčku:

A. Libové hovězí, telecí, králičí, kuřecí maso - vařené a nakrájené,
   smíchané buď s vařenou rýží, nudlemi, malými kolínky, flíčky, syrovými
   vločkami apod. Směs rozředit trochou vody, přidat (3x týdně) vitaminy pro
   kočky nebo psy (např. Roboran H). Některé kvalitní kočičí a psí masové
   konzervy by už vitaminy a potřebné minerály měly obsahovat (např. Whiskas).
B. Vařené kuřecí krky, které větší ježci obírají až na kost. Menším se musí
   maso obrat a pokrájet. Ježkům se žvýkáním zpevňují dásně!
C. Maso z výseku - vařené, rovněž tak i vnitřnosti: srdce, slezina.
D. Konzervy pro kočky a psy. Ty občas smíchat s nastrouhanou mrkví, jablkem,
   vařeným popř. smaženým vajíčkem (tvaroh není moc v oblibě).
E. Kuřecí srdíčka nebo maso z výseku: rozemlít nebo nakrájet, opět smíchat
   dle bodu a.
F. Syrovou i vařenou rybu bez kostí - nakrájet (není moc v oblibě).
G. Měkkou hrušku, sladké jablko, banán.
   Někteří ježci si ovoce nevšimnou, jiní ho pojídají s chutí, ovšem ne v
   takovém množství, aby mohlo být jejich hlavní potravou!
H. Přikrmovat lze i masovými granulemi pro koťata a štěňata.
I. Jako pochoutku nalámané nesolené oříšky, buráky, rozinky (občas piškoty).
J. Ježkům je možné dávat i syrové hovězí maso, které doma umeleme.Mleté     
   maso rozdělíme do porcí (dávek), ty zabalíme do mikrotenu a dáme do 
   lednice na tři dny přemrznout (kvůli parazitům). Potom ho rozmražené          
   mícháme tak 2x týdně ježkům do různých směsí (čisté hovězí maso ježkům
   moc nechutná). Příklady směsí: 1) mleté hovězí,kočičí konzerva,spařené   
   ovesné vločky, 2) hovězí, konzerva, rozmačkaná vařená mrkev atd.

   Nikdy ježkům nedávejte kravské mléko. Dostávají po něm průjem a můžou
i uhynout.

   Od 200 gramů se občas podává i živá potrava, např. mouční červi,
cvrčci, myší holátka (k dostání v akvaristice).
   POZOR! Slimáky (plže) a žížaly ježkům v zajetí nedávejte, jsou přenašeči
plicních parazitů.

   Ježci si musí zpevňovat dásně - na to jsou dobré vařené kuřecí krky,
kuřecí kosti, suché krmení pro kočky, loupané a rozlámané vlašské, lískové
i burské (nesolené) oříšky.

   K pití pouze vodu do nepřevratných těžkých misek. Při průjmech se dává
slabý čaj ochucený medem.

Dotazy na mailu: jezek-zapadni@seznam.cz

Ubytování (výběh)

Výběh musí být nejméně 1x2 m velký. Ježek nesmí být uzavřen v malé
bedýnce, není morče nebo králík! Rovněž nemůže žít v akváriu, ve vaničce,
v kleci, za oknem!
   Bedýnka na spaní stačí obyčejná, papírová, zhruba 30x30 až 40, vysoká
cca 20 cm, s otvorem 12x12 cm.
Potrava se nesmí dávat dovnitř ložničky! Umisťuje se na druhém konci ježčího
výběhu.

Příklad ježčího výběhu:

Ten lze zhotovit např. z lepenkových desek o výšce nejméně 50 cm. Jako
dno se použije linoleum nebo silný igelit, který se přilepí k deskám izolepou.
Celý výběh se pokryje novinovým papírem, aby se ulehčil úklid. Do ložničky
se dá zmuchlaný natrhaný papír (noviny) seno nebo obojí (nikdy se nedávají
piliny, hobliny, písek).
Noviny se ve výběhu vyměňují denně, obsah ložničky podle potřeby.
   Menší ježci do hmotnosti 150 až 200 gramů se dávají do hadříků - olemovaných,
bez poutek a děr! Uvědomte si, že malý ježek se sám nezahřeje a potřebuje
teplo. Někdy se dává těmto ježkům láhev s horkou vodou, obalená kusem látky
(nebo termofor).

   Ježek je výborný šplhavec - dokáže přešplhat ohrádku, ve které je umístěn.
Proto musí být ohrádka hladká a dostatečně vysoká. Nemáte-li
možnost takto ježka umístit, musíte mu večer umožnit alespoň 3 hodiny proběhnutí!
Pozor na skuliny za sporákem, pračkou, nábytkem, na vysoké boty apod. Pokud
se ježek např. dostane za sporák nebo kuchyňskou linku, může se stát, že mu
vzpříčené bodliny zabrání, aby se vlastní silou dostal ven!

   Do hmotnosti 600 gramů musí být ježek v pokojové teplotě (a to okolo 18°C).
Tedy žádný vlhký sklep nebo balkon, kolna.
 
   Ježci jsou většinou samotáři. Při dvou až třech ježcích je lepší, když má
každý svůj domeček. Při větším množství se nedá toto pravidlo dodržet. Někdy
se vyskytnou jedinci, kteří jsou rvaví a napadají ostatní.
Takový ježek musí být zvlášť, mohl by ostatní klidnější či méně zdatné ježky
pokousat. Stává se to většinou na jaře, kdy ježci chtějí ven, jsou neklidní
a o potravu moc nestojí.

5. Prohlídka, ošetření

Většina  ježků  potřebuje  jako  základní  ošetření pouze zbavit blech a
klíšťat (viz. Základní léky pro ježky),  eventuálně koupel.  Tyto úkony
zvládne dost lidí. Horší je to s ošetřením,  kdy se  jedná o h nisavé rány,
o celkovou malátnost, poranění autem aj. - v tomto případě vyhledejte pomoc
u zkušeného veterináře. Sami neordinujte léky, které se používají pro domácí
zvířata - vždy se poraďte s veterinářem nebo jiným odborníkem.

6. Jednoho nebo dva?, čistota

Jen málokterý člověk si vezme  na starost  hned dva ježky,  pět až deset
ježků u začátečníka je skoro  zázrak.  Přesto je lepší mít hned ze začátku
nejméně dva ježky. Jedno zvíře se většinou brzo rozmazlí, vybírá si v potravě
a někdy je apatické. Nemá se s kým  dohadovat o potravě,  o pelíšek,  ztrácí
plachost a  na vrozené ježčí zvyky,  jako je funění, stáčení aj., zapomíná.
Udržovat čistotu ve výběhu i v bedýnce je tak samozřejmé, jako denně 
vyměňovat pitnou vodu. S novinami to není problém, hadříky se musí vyprat.

I ježky je třeba nejméně 2x týdně buď otírat ze spodu mokrou žínkou,  nebo
jim umožnit proběhnout se ve vaně, v malém množství vlažné vody. V přírodě se
pohybují prakticky stále v mokré trávě a tím se čistí, v zajetí tuto možnost
nemají. Je potřeba také dohlédnout na různé zbytky jídel, které se jim někdy
zachycují na čumáčku. Vrstva zbytků vytváří plíseň.
V bytě se suchým vzduchem mívá ježek často přeschlou kůži, stačí mu ji občas
pokapat dětským olejem.

7. Vnitřní odčervení

(viz. kapitola Základní léky pro ježky)

U ježků se vyskytují - zrovna tak jako u jiných zvířat - vnitřní paraziti,
které je třeba odstranit.  U p o z o r n ě n í: tito paraziti jsou jen
u ježků, nejsou přenosní na jiná zvířata (ani na člověka)!

8. Drápky, nášlapky

I při dostatečném  výběhu rostou ježkovi drápky.  Domácí podlahu nelze
srovnat s členitým přírodním terénem. V přírodě ježek  přelézá a podlézá
různé překážky, vyhrabává potravu aj. - tím si drápky stále obrušuje. Doma
toto všechno chybí.
   Je tedy nutné se  občas na drápky  podívat a event. je  přistřihnout.
Stříhají se zrovna tak jako drápky u ptáků, !!pozor na nerv!!, který vede
středem rohoviny. Použije se  nůžek na  silné nehty  -  drápky se stříhají
zdola nahoru,  raději méně.  Nikdy ne obráceně!  Je nutné  dávat pozor  na
nášlapky, t.j. na spodní plochu chodidla, kde se shromažďují zbytky potravy,
které časem vytvoří kolem drápků tvrdou kůži a vrstvu na tlapkách (v okolí 
drápků tak může vzniknout zánět).

9. Ježek je nočním zvířetem

Dopřejte ježkovi přes den klid,  nerušte ho.  Je nutné  ráno  uklidit
výběh a bedýnku,  vyměnit vodu,  vyhodit zbytky potravy  -  umýt mističky
(jídlo každý den čerstvé!).  Pak už zvíře nechte spát.  Větší ježek se krmí
jednou denně,  a to večer. Jen malí a vyhublí ježci se krmí vícekrát denně.
   Při pohybu po bytě nedělejte zbytečný hluk: bouchání, klepání, puštěné
rádio, cvakání atd. - to všechno jsou zvuky, které zvláště zpočátku zvíře
dost ruší. Některý jedinec je z těchto zvuků neklidný. Později si zvykne.
   Dejte zvířeti co  potřebuje a nijak ho nerozmazlujte.  Ježek také není
hračkou pro děti nebo pro psy!

Pozor! Ježek sice patří mezi noční zvířata, ale také potřebuje světlo - proto
nesmí být chován v prostorách, kde je naprostá tma - oslepl by!

10.Kdy zimní spánek

Když ježek dosáhne hmotnosti cca 600 gramů, je možné pomýšlet na jeho
zimní spánek (který by v normální zimě měl trvat maximálně do konce března).
   Ježek nemusí v zajetí za každých okolností nutně spát - dá  se
krmit celou zimu.
Někdy je jedinec tak malý nebo zesláblý, že požadované
hmotnosti 600 gramů dosáhne až někdy koncem ledna. To už je pozdě na zimní
spánek, zvlášť když v posledních letech je zima tak proměnlivá (což je pro
zimní spáče zlé).
   Ježka s hmot. minim. 600 gramů přeneste do chladnější místnosti, na krytý
balkon (kde nemrzne!), do světlejšího sklepa. Všude však musíte učinit taková
opatření, aby ježek z určeného místa neutekl (nepřešplhal)!! Místo by mělo
mít plochu alespoň 80 x 80 cm, přepážka (ohrádka) vysoká nejméně 60cm.
   Na zazimování dřevěnou nebo lepenkovou bedýnku, krabici (velkou alespoň
jako krabice od "Ramy"). Tu vycpěte zmuchlanými novinami, senem nebo obojím.
   Rukou udělejte dovnitř tunýlek, aby se tam zvíře bez obtíží dostalo.
Ježek si obydlí sám "docpe", proto nechte trochu sena nebo papíru vždy před
bedýnkou. Nikdy nedávejte polystyren!
   Může trvat několik dní, než ježek upadne v zimní spánek. Do té doby musí
být pravidelně krmen. Některý ježek přestane brát 2 až 3 dny potravu, pak
opět dva dny krmivo vezme, později přestává brát potravu vůbec. Když vynechá
alespoň týden, můžeme předpokládat, že usnul. Přesto je nutné, aby ve výběhu
byla !! vždy voda !! a krmivo, které se v době spánku namíchá z piškotů,
rozinek a oříšků.
   Dejte pozor na výkyvy teploty - i ježek se budí ze spánku. Musíte
se na něj občas opatrně podívat - tedy nevyndavat, nepřenášet do tepla!
Během spánku je zvíře zcela stočeno, zdá se na omak chladné, dýchání je velmi
zpomalené. Při velké opatrnosti můžete ježka i zvážit, ale raději se spokojte
s tím, že ježek žije. Nešetrným zacházením byste mohli ježka probudit a on
by se pak velmi těžce dostával opět do spánku (zbytečně by se vysiloval).
  
Během spánku ztrácí ježek až 1/3 své váhy, proto je minimální váha 600
gramů nutná.

   Na jaře svého  (nebo své)  svěřence dokrmte. Ježek se vypouští do
přírody koncem dubna (začátkem května), je-li alespoň tři dny  suché  počasí
a  samozřejmě, není-li teplota pod + 5°C. Při pěkném a suchém počasí je možné
dobře živeného a zdravého ježka vypustit i dříve. Výhodná jsou pro ježky ta
místa, kde je lze zpočátku vypuštění přikrmovat.
   V Praze ježky nepouštějte, pouze najde-li se na kraji města bezpečné místo
(velké zahrady, meze s hustými keři aj.) bez frekventovaných komunikací.
   Nikdy nepouštějte ježka v blízkosti silnic!! Nepouštějte ho na prázdné
opuštěné místo, otevřenou louku nebo do hustého (hlavně jehličnatého) lesa.
Ježek se nesmí vypouštět za denního světla, ale pozdě odpoledne, v době, kdy
už se začíná stmívat.  
   Ježka i s bedýnkou přeneste na určené místo  -  tedy pod keře, pod kolny,
hromady dřeva.  Otvor bedýnky přikryjte dřevem nebo cihlou a navečer tyto 
překážky odstraňte. Pro první dny dejte vedle bedýnky i trochu žrádla.
   Ježci se budou držet tam, kde není přesně upravená (učesaná) zahrada.
Zahrada bez keřů ježka neláká. Zvířata se ráda prodírají křovím, zdolávají
různé překážky. Svá obydlí si pořizují nejraději pod hromadami dříví,
v kompostu, pod různými odloženými věcmi v kolnách a stodolách.

   Dejte !! P O Z O R !! při přehazování kompostů a hromad větví vidlemi.
Do bazénku udělejte "výlez"  -  stačí obyčejné prkénko s příčně natlučenými
latěmi.  Nenechávejte  odkryté  různé díry pro stromky nebo stavební výkopy!
Tam všude může drobné zvíře spadnout a zůstat tam celé dny, než na něj
přijdete. Opět stačí položit do jámy či výkopů prkno s příčkami.
Umožněte ježkům, aby mohli z takové pasti vylézt, jinak to bude pro ně jistá
a zbytečná smrt! A velmi krutá!!

Několik rozmanitých informací o ježcích ...

Nedávejte malému ježkovi žížaly, slimáky, myši! Nerozkouše je.
P O Z O R ! Slimáci a žížaly jsou hlavními přenašeči plicních parazitů,
proto jimi ježky v zajetí raději nekrmte.
Na jaře se ježek zvyká na přírodní
prostředí tím, že se mu dávají brouci, mouční červi, cvrčci, myší holátka
nebo se vyrýpne kus trávníku a dá se do výběhu. Ježek si sám hledá brouky a
jiný hmyz. Uvedený hmyz se může ježkům dávat i počas jejich pobytu u vás,
ale v omezeném množství a zejména tehdy, když je zvíře větší a má už druhé
stabilní zuby!
   Někdy se ježek zkroutí a nahazuje si zpěněné sliny na hřbet. Není to
vzteklina (ta u ježků nebyla prokázána), ale tzv. ježčí parfémování, kdy
ježek při styku s ostře vonící látkou chce přenést tuto vůni na sebe. Někdy
jde o sáček od kávy, koženou botu, špinavé prádlo zejména ponožku, navoněný
kapesník apod.
   Ježek dokáže být velmi rychlý a vynalézavý ve vyhledávání svých úkrytů
- stačí malá mezera a hned je za skříní či pračkou.
   Ježek nemá tak velkou inteligenci, jako třeba jiný savec, ale dobře si
pamatuje i po delší době svůj pelíšek nebo místo v bytě, i když před tím už
byl ve volné přírodě. Pozná také svého ošetřovatele, ale někdy dokáže svými
zuby pěkně stisknout. To nesmíte brát jako útok - ježek špatně vidí a pohyb
ruky považuje za kořist.
   Ježek by se neměl stát domácím zvířetem, i když se s ním lidé po delším
soužití někdy těžko loučí. Uvědomte si, že je to divoké zvíře a čekat od
něho nějakou vděčnost je zcela zbytečné.
   Ve výjimečných případech zůstává ježek v lidské péči. Jedná se o invalidní
nebo jinak poškozená zvířata. Těm by se však měla věnovat stejná péče a láska
jako jiným domácím "mazlíčkům".


- Dříve než byl na zemi člověk, žili tu už ježci. Dnes patří
k ohroženým druhům. V současnosti mnohé evropské země ježky přísně chrání.
Zakládají pro ně útulky, školí veterináři aj.
Bohužel, Česká republika k těmto zemím nepatří!
- Nekrčme nad osudem ježka rameny a snažme se udělat vše pro to, aby ho
příští generace neznaly pouze z obrázkových knih nebo z muzejních vitrín.
Nezaslouží si to !

Dotazy na mailu: jezek-zapadni@seznam.cz

 

Chcete-li divokým ježkům pomoci přečkat zimu, nechte někde v zahradě hromadu listí a roští, složená prkna atd., ježci tam v bezpečí prožijí

svůj zimní spánek a na jaře se vám odvděčí „čištěním“ zahrady od slimáků
a škodlivého hmyzu. Jedině ježek dokáže zlikvidovat veliké množství slimáků
(plžů), protože rád vyhrabává a konzumuje jejich vajíčka (a těch se dnes v
přírodě vyskytují miliony).

 

 

 

Protože jsou poslední léta velice suchá a ježci trpí žízní, je moudré rozmisťovat po zahradě misky s vodou. Na podzim, kdy už je málo hmyzu, lze ježky na zahradě i přikrmovat (konzervami, piškoty, granulemi...), pomůže jim to dosáhnout zazimovací hmotnost a přežít zimu.

 

 

 

 

 

 


 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA