Jdi na obsah Jdi na menu

Pohádka o vrbě a ježkovi

4. 11. 2011

Byla jednou jedna vrba. Byla velmi stará a mrzutá, protože z ní každý rok o Velikonoce řezali kluci proutí na výrobu pomlázek. Nikdy nepustila žádné zvířátko do své dutiny, a tak ji nikdo neměl rád.

Jednoho větrného dne k ní přihopkal králík Honzík.
Zeptal se vrby: "Vrbo, vrbičko! Že by se v tvé dutině našlo místečko? Pro jednoho malého králíčka. Prosím! Když mne neschováš, asi ulítnu! Už teď mám rozcuchaný kožíšek!"

Jenže vrba králíka Honzíka nepustila. Zatarasila mu vchod svým hustým proutím. Králík Honzík tam ještě chvíli stál, do té doby, než ho odfoukl vítr.
Vrba neprojevila ani trochu lítosti ze smrti králíčka.

Za týden přišli kluci a skoro celou vrbu ořezali. O dva týdny později přišel ježek. Ptal se vrby, zda se může ubytovat v její dutině. Vrba sice nechtěla, ale chybělo jí proutí, tak se nemohla ubránit. Ježek Vít poděkoval vrbě, že tam může bydlet a hned se v dutině vrby ubytoval.

Když si Vít dutinu vystlal a nastěhoval tam své zásoby, dodal vrbě : "Vrbo, nebuď nabručená, já ti tu budu dělat společnost! A za odměnu ode mne dostaneš dárek!"

Za půl roku se vrba ptala ježka na dárek, ježek řekl: "Dárek dostaneš až příjde pravý čas!" Vrba z toho nebyla moudrá, ale o dárek stála, tak ještě nějaký čas si na něj počká.

Další rok o Velikonocích šli kluci zase k vrbě pro proutí, jenže jakmile jeden kluk uřezal první proutek, ozvalo se dunění a funění. Samozřejmě, že ty zvuky dělal ježek ukrytý ve vrbě, ale kluci to nevěděli. Kluci se polekali , že tam je vodník a utekli rychle pryč. Nikdy se tam už neodvážili.

Tak vrba dostala od ježka ten nejlepší dárek!

Zpět na pohádky

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA